Výňatek ze zápisu ze zasedání zastupitelstva dne 11.10.2021:
Kanalizace na Podlesí je zaústěna mimo obecní ČOV, do melioračního příkopu. Platnost stávajícího povolení končí v roce 2023. Do té doby musí obec jako vlastník kanalizace najít řešení, jinak budou následovat sankce.
Společnost VIS spol. s.r.o. Hradec Králové vypracovala studii a navrhla tři varianty řešení. S těmito variantami byla seznámena veřejnost na veřejné schůzi, která byla svolána ve čtvrtek 9.9.2021 v sále hostince U Salavců.
Dále probíhala komunikace mezi obcí a příslušnými orgány. Pro občany obce je důležitá informace od vodohospodáře Královéhradecké provozní a.s.:
„Po vybudování splaškové kanalizace ukončené centrální ČOV obce, musí být všechny objekty (RD) bezodkladně přepojené přímo na tuto kanalizaci bez předchozího čištění“. To se týká všech RD vybavených domovní ČOV i septikem.
Starosta dále uvedl, že prověřil variantu kořenové čistírny (dále KČOV) - mluvil se starosty několika obcí vybavených tímto typem čistírny. Informace se poměrně různí. Vhodnost kořenové čistírny závisí zejména na konkrétních podmínkách v lokalitě.
Diskuze.
Zastupitelé se shodli, že varianta kořenové čistírny bude prověřena důkladně. Starosta osloví projektanta, který posoudí vhodnost tohoto typu čistírny.
Diskuze, bez usnesení.
Vyhodnocení zpracovatele studie - VIS spol. s.r.o. Hradec Králové:
Zpracovatel této dokumentace zcela jednoznačně doporučuje řešit odkanalizování a čištění odpadních vod z lokality podlesí dle uvedené alternativy č. 1 (systém domovních čerpacích stanic) z následujících důvodů:
- Tlaková kanalizace zcela jednoznačně odvádí splaškové vody. Jedná se tedy o jednoznačně určenou splaškovou kanalizaci, což je základní podmínkou dotačních míst.
- Bez problémů a i bez vysokých investičních nákladů na odkanalizování objektů, hrazených vlastníky, neboť DČS je vybavena objemným čerpadlem o postačující tlakové výšce a její umístění může být co nejblíže objektu, aby vlastní gravitační přípojka (kterou si hradí majitel nemovitosti) byla co nejkratší.
- Jednodušší provádění vlastní realizace, neboť se předpokládá bezvýkopová technologie hlavních tlakový řadů (DN 80 – 50) i řadů připojovacích (DN 40).
- Vedení tlakových řadů je z velké části vedeno po obecních pozemcích.
- Napojení tohoto navrženého kanalizačního systému je do stávající kanalizace v obci (viz situace B-01) a tím je zaručeno odpovídající čištění odpadních vod.
- V souvislosti s potřebou intenzifikací stávající ČOV, která bude souběžně s kanalizací Podlesí řešena, je připojení lokality Podlesí poměrně značným podpůrným argumentem pro její intenzifikaci (připojení dalších obyvatel).
- Výše investičních nákladů je nižší oproti alternativám 2 a 3 i ekonomické ukazatele jsou výhodnější.
- Podstatně nižší náklady na připojení jednotlivých nemovitostí, které si hradí majitel. Jedná se pouze o krátkou gravitační přípojku DN 150, která odvádí odpadní vody z objektu do DČS, jež může být v těsné blízkosti této nemovitosti.
Poznámky zpracovatele k alternativě 2:
- Gravitační kanalizaci zde navrženou nebude jednoduché realizovat, neboť výkop bude v pažené rýze hloubky cca 2,2 m a bude nutno dodržet spádové poměry.
- Vedení trasa kanalizačních stok bude částečně vedeno po soukromých pozemích, což je komplikace při projednávání i při vlastním provozu této kanalizace.
- Z důvodu vzdálenosti stoky od vlastních nemovitostí nebude možno některé z nich odkanalizovat gravitačně, odpadní vody budou muset být přečerpávány.
- Další nevýhodou je skutečnost, že pod dotací jsou pouze napojovací body (šachtičky), které se umístí hned za oplocení nebo hranici pozemku a vlastní připojení od tohoto objektu k této šachtičce si hradí majitel nemovitosti (stejně jako čerpání odpadních vod, nedovolí-li gravitační připojení výškové poměry).
- Další nevýhodou je i realizace další (byť malé) ČOV 200 EO, což je další provoz v obci. Není také jasné, zda vodohospodářský orgán povolí vypuštění vyčištěných vod z této ČOV do sousední vodoteče.
- Investiční náklady i ekonomické ukazatele jsou vyšší než u alternativy 1.
- Výstavbou malé ČOV (200 EO) zmizí podpůrný argument pro intenzifikaci stávající ČOV.
Alternativa 3 je nejnákladnější, ale je zde důvod pro intenzifikaci stávající ČOV, neboť místo malé ČOV v lokalitě Podlesí je vybudována ČS, která čerpá odpadní vody z gravitační kanalizace v lokalitě Podlesí do stávající kanalizace v obci (stejně jako u alternativy 1).
Ke stažení: situace se zákresem jednotlivých variant:
Dobrý den, mám několik dotazů k tlakové kanalizaci.
1. kde budou umístěna tlakové čerpadla - na pozemku vlastníka ?
2. kdo je vlastníkem čerpadla
3. kdo se bude starat o jejich provoz a jak se řeší jejich případná porucha (mimo záruku, cena čerpadla)
4. pokud bude čerpadlo umístěno na pozemku dotčené nemovitosti, jaká je jeho hlučnost
5. máte nějaké poznatky z provozu tlakových kanalizací s ostatních obcí?
S pozdravem Petr Novák.
Dobrý den, vše bylo podrobně vysvětleno odborníkem na veřejné schůzi. Nejsem odborník, ale pokud si dobře pamatuju, tak:
1. šachta s čerpadlem bude umístěna na pozemku vlastníka
2. vlastníkem čerpadla je obec
3. provoz a případnou poruchu řeší provozovatel (KHP a.s.), případně obec jako vlastník kanalizace
4. čerpadlo je v podzemní šachtě, podle mě to není slyšet vůbec. A je v činnosti v součtu cca 10 minut za 24 hodin.
5. osobně žádné poznatky nemám, ale podle projektantů i vodohospodářů je to zcela standardní řešení
Dobrý den, na schůzi bylo řečeno, že veškeré náklady s tím spojené půjdou za obcí a teď je tu psáno(u varianty č.1), že každý majitel nemovitosti si má zaplatit náklady na gravitační přípojku? Toto prosím blíže specifikovat, co vše bude zahrnuto do těch nákladů? (trubky? zemina? písek? práce?....)
Dobrý den,
text, na který upozorňujete, psal projektant. Platí obecně a rozděluje náklady i z hlediska dotací. Domovní přípojky na pozemku majitele nejsou uznatelný náklad, tedy nelze je hradit z dotace. Ale jak jsme deklarovali na schůzi - pokud to bude možné, domovní přípojky zařídí i uhradí obec v rámci celé stavby.
Děkuji, za vysvětlení.